Toskánsko 2018 - den 12.

Nikdo nás nevyhodil. Ale i tak jsme raději vstali hodně brzy, nasnídali se, sbalili stany a zmizeli. Odjeli jsme do Modeny a už při vjezdu do města jsme měli pocit, že je něco jinak. Buď jedeme nějak moc brzy nebo…. že by byl svátek? Ano - dorazili jsme 15. srpna, kdy Italové slaví nanebevzetí Panny Marie. OK - takže většina obchodů bude zavřená, ale o to méně lidí bude v centru. A opravu. Centrum bylo takřka prázdné. Tedy až na ty, kteří směřovali do kostela na sváteční bohoslužby. Až když jsme z města odcházeli - tedy okolo půl desáté - se začaly uličky trochu hemžit lidmi. Sem tam nějaká kavárna otevřená byla, jinak všechno „spalo”. Vydali jsme se směrem na Veronu, ale už po 10 kilometrech jsme sjeli na odpočívadlo, kde jsme rozbalili stany, plachty, plavky, ručníky, spacáky a vše, co potřebovalo usušit. Uklidili jsme autobus a v paprscích rozpalujícího se slunce jsme sušili a sušili. Někdo skočil do sprchy, někdo si dal kávu, někdo jen tak odpočíval. Po té, co jsme vše usušili, jsem si dali oběd a vydali se směrem na Veronu. Na jejím okraji jsme navštívili velké nákupní centrum s Primarktem a dalšími obchody, kde jsme v klimatizovaných prostorách strávili větší část odpoledne. Do centra Verony jsem dorazili později  a zaparkovali jsme na jeho okraji. Někdo si půjčil kolo a stihl za dobu rozchodu prohlédnout centrum prakticky celé. Ti, co šli pěšky, toho prohlédli méně, ale i tak navštívili vše důležité: římské koloseum i Juliin balkon. Tady to na svátek vůbec nevapdalo. Na konci prohlídky jsme si máčeli nohy v parku. Z Verony jsme vyjeli směrem k jezeru Garda, tentokrát z druhé strany. Místo na parkování jsme našli úplně náhodou. Vedle parkoviště, kde bylo břevno, aby tam nemohly velké autobusy, byl vjezd na travnatý pozemek s pobořenou vilou. A protože parkoviště bylo plné, auta parkovala i na této loučce. Přidali jsme se k nim, služba připravila večeří a ostatní se šli koupat do jezera. Večeři jsme snědli už za šera a rozhodli jsme se, že tu zkusíme přespat. Za tmy postupně odjížděla z louky ostatní auta, až na jednoho Golfa, ve kterém přespali dva Němci. Ani je, ani nás nikdo nepřišel vykázat, a tak jsme si krásně odpočinuli.