Toskánsko 2018 - den 2.

Naše první přespání dopadlo velice pěkně. Kromě jednoho Itala, který se v brzkém ránu vyklonil z okýnka projíždějícího auta a volal na nás něco rozšafného, jsme se vyspali naprosto nerušeně. V 7 jsme vzbudili službu, nachystali jsme snídani, navařili jsme čínu s rýží do termoportu a v 8 jsme probudili zbytek výpravy. Už za 54 minut jsme byli na cestě do Mantovy. Zaparkovali jsme na kraji města a procházkou jsme došli do centra, kde jsme dali rozchod. Bylo to naše první setkání s italským městečkem a bylo moc pěkné. Slunce sice zase pěkně pralo, ale úzké uličky, podloubí a kamenné domy nám poskytly dostatek stínu. Před polednem jsme naskákali do autobusu a odjeli do Bologne. Tam jsme snědli oběd, který byl díky termoportu ještě horký a po krátkém odpočinu jsme se pomořili co téměř 30 kilometrů podloubí červeného historického města. Kromě nejstarší univerzity v Evropě jsme viděli ještě dvě šikmé věže (takže už nemusíme do Pisy), obří letní kino na náměstí a mnoho dalších zajímavostí a pamětihodností. V Bologni jsme strávili celé odpoledne. Před odjezdem jsme ještě navařili polévkou k večeři. Naše další cesta vedla směrem k Florencii. Na benzínce uprostřed horské dálnice jsme dotankovali naftu a pitnou vodu. Cestou jsme se kochali krásnými výhledy na okolní krajinu a konečně jsme vjeli do Toskánska. Hledání místa na spaní se tenkrát proměnilo v pomalé šplhání autobusu do hor po úzké silničce. Nenašli jsem tam nic. Teprve, když jsme se vrátili na hlavní, narazili jsme na kraji městečka Pratolino na velké parkoviště s travnatou plochou, kde jsme už zůstali. Snědli jsme polévku a řidiči se vydali do města hledat vychlazenou lahev piva. Vedro bylo přes den totiž ještě větší, než předešlého dne. Pivo sice nesehnali, zato narazili na malou zmrzlinárnu, ze které se vrátili s blaženými výrazy a proto tam vyrazil i zbytek cestovatelů. Před spaním jsme hromadně začali číst jednu humornou knížku, což se ukázalo jako poměrně náročná disciplína pro toho, kdo právě čte. Přes jeho vlastní výbuchy smíchu mu totiž nebylo rozumět. Večer nás ještě obhlédla policejní jednotka, ale ani nevystoupila z auta a odjela. V klidu jsme usnuli. Ráno nás čeká Florencie a kromě zážitků z ní vám zkusíme popsat také naše usilovné pátrání po ideální italské zmrzlině.